Příběh Kristýny

Dobrý den, jmenuji se Kristýna, je mi 30 let a jsem nový stomik. Vše to začalo asi před patnácti lety, když mi diagnostikovali  endometriózu. Ta mě však nijak neomezovala a  ani jsem si vlastně nedokázala představit, co může způsobit.

To jsem začala zjišťovat, když jsme se s partnerem  rozhodli založit rodinu. Právě kvůli endometrióze to nešlo přirozenou cestou a rozhodli jsme se tedy, že podstoupíme  umělé oplodnění. Moje tělo dostalo hodně hormonů a vyskytla se  rakovina štítné žlázy. Během dalších dvou měsíců proběhla operace.

Můj taťka si na ty dny, kdy budu po operaci, nahlásil dovolenou, aby se o mě mohl postarat, kdyby bylo potřeba.  Najednou se ale taťkovi udělalo špatně a zjistili mu rakovinu ve střevech. Musel být operován a byla mu vyvedena stomie. Když jsem za ním po operaci přišla a viděla jsem vývod, zhrozila jsem se a myslela jsem si, že o „to“ se starat nezvládneme.  Snažila jsem se o péči o stomii hodně načíst a hledala jsem na internetu veškeré informace, abychom to co nejlépe zvládli.

Osud tomu však chtěl jinak a můj taťka se z operace nezotavil a za 14 dní zemřel.  A já měla tehdy boj s  rakovinou před sebou. Operaci jsem zvládla, avšak cca 16 dní po ní mi v břiše praskla endometrióza a měla jsem krvácení do břicha. Takže jsem se ocitla znovu na sále.

Když jsem se dala během následujících dvou let do kupy, po léčbě radiojódem,  lékaři mi dovolili znovu začít zkoušet otěhotnět. Zkusili jsme jít jinou cestou a opět přišla etapa hormonů a také odběru vajíček. Bohužel odběrem vajíček se mi dostal do těla zánět, a tím, že mám ještě roztroušenou sklerózu, tak můj imunitní systém nebyl schopen bojovat, a celé to nedopadlo dobře.

Stomickou sestřičku jsem začala pořádně vnímat až na normálním pokoji. Pořád jsem si říkala, že sama to ale nezvládnu.  Stomická sestřička mi nabídla, že to naučí někoho z rodiny, kdo mi pak doma bude s  ošetřováním stomie pomáhat. Jako první mě napadla moje mamka, ta mi určitě dokáže pomoct. Před mým přítelem jsem se styděla.

Když sestřička mamce ukázala, jak správně stomii ošetřit a  mamka říkala, že to určitě zvládne, tak ze mě všechen ten stres úplně spadnul a věděla jsem, že spolu to určitě zvládneme. Moje mamka poctivě jezdila každý den do nemocnice a měnily se stomickou sestřičkou pytlík. Když pak stomická sestřička přišla s pytlíkem Convatec, který už nebyl tak velký, jako ty pooperační sáčky a dozvěděla jsem se, že má uhlíkový filtr proti zápachu,  hned mi bylo opět o něco lépe.  

Pak přišel čas jít domů 😊 No a doma jsem se po čtyřech dnech odhodlala, že to prostě zkusím sama, že nebudu čekat na mamku.  No a najednou to šlo! A šlo to úplně samo. Moje první výměna bez pomoci, hurá 😊.