Příběh Kristýny

Vaše příběhy

Příběh Kristýny - foto stomičky Kristýny

Dobrý den, jmenuji se Kristýna, je mi 30 let a jsem nový stomik. Vše to začalo asi před patnácti lety, když mi diagnostikovali endometriózu. Ta mě však nijak neomezovala a ani jsem si vlastně nedokázala představit, co může způsobit.

To jsem začala zjišťovat, když jsme se s partnerem rozhodli založit rodinu. Právě kvůli endometrióze to nešlo přirozenou cestou a rozhodli jsme se tedy, že podstoupíme umělé oplodnění. Moje tělo dostalo hodně hormonů a vyskytla se rakovina štítné žlázy. Během dalších dvou měsíců proběhla operace.

Můj taťka si na ty dny, kdy budu po operaci, nahlásil dovolenou, aby se o mě mohl postarat, kdyby bylo potřeba. Najednou se ale taťkovi udělalo špatně a zjistili mu rakovinu ve střevech. Musel být operován a byla mu vyvedena stomie. Když jsem za ním po operaci přišla a viděla jsem vývod, zhrozila jsem se a myslela jsem si, že o „to“ se starat nezvládneme. Snažila jsem se o péči o stomii hodně načíst a hledala jsem na internetu veškeré informace, abychom to co nejlépe zvládli.

Osud tomu však chtěl jinak a můj taťka se z operace nezotavil a za 14 dní zemřel. A já měla tehdy boj s rakovinou před sebou. Operaci jsem zvládla, avšak cca 16 dní po ní mi v břiše praskla endometrióza a měla jsem krvácení do břicha. Takže jsem se ocitla znovu na sále.

Když jsem se dala během následujících dvou let do kupy, po léčbě radiojódem, lékaři mi dovolili znovu začít zkoušet otěhotnět. Zkusili jsme jít jinou cestou a opět přišla etapa hormonů a také odběru vajíček. Bohužel odběrem vajíček se mi dostal do těla zánět, a tím, že mám ještě roztroušenou sklerózu, tak můj imunitní systém nebyl schopen bojovat, a celé to nedopadlo dobře.

V ten moment jsem myslela, že je konec. Představila jsem si taťku, jak ležel v nemocnici se stomií a pořád jsem měla v hlavě „on to kvůli ní nepřežil“, přitom jsem moc dobře věděla, že to nebylo vůbec kvůli stomii, ale kvůli metastázím, které měl všude. Hlava však v tu dobu pracovala jinak, než bych chtěla.

 

Proběhla operace a najednou jsem se probudila na JIP. A ano, byla tam... Opravdu jsem měla na břiše obří pytel.  Říkala jsem si, že to není možný a co teď bude dál. Myslela jsem si, že to je prostě úplný konec. Hned druhý den po operaci za mnou přišla moc milá stomická sestřička a i když se hodně snažila na mě během ošetřování pořád mluvit a vše mi vysvětlovala, tak vše šlo mimo mě.

 

Nechtěla jsem se na stomii ani podívat a vůbec jsem si nedokázala představit, že ji budu ošetřovat. "Sahat na střevo?? Střevo venku?? No to ani náhodou…" Mezitím proběhly další komplikace a musela jsem znovu na sál.

Příběh Kristýny - foto stomičky Kristýny

Stomickou sestřičku jsem začala pořádně vnímat až na normálním pokoji. Pořád jsem si říkala, že sama to ale nezvládnu. Stomická sestřička mi nabídla, že to naučí někoho z rodiny, kdo mi pak doma bude s ošetřováním stomie pomáhat. Jako první mě napadla moje mamka, ta mi určitě dokáže pomoct. Před mým přítelem jsem se styděla.

 

Když sestřička mamce ukázala, jak správně stomii ošetřit a mamka říkala, že to určitě zvládne, tak ze mě všechen ten stres úplně spadnul a věděla jsem, že spolu to určitě zvládneme. Moje mamka poctivě jezdila každý den do nemocnice a měnily se stomickou sestřičkou pytlík. Když pak stomická sestřička přišla s pytlíkem ConvaTec, který už nebyl tak velký, jako ty pooperační sáčky a dozvěděla jsem se, že má uhlíkový filtr proti zápachu, hned mi bylo opět o něco lépe.  

 

Pak přišel čas jít domů 😊 No a doma jsem se po čtyřech dnech odhodlala, že to prostě zkusím sama, že nebudu čekat na mamku. No a najednou to šlo! A šlo to úplně samo. Moje první výměna bez pomoci, hurá 😊.

Nicméně chybička se vloudila a špatně jsem přilepila pomůcku, která se mi pak v noci odlepila. Běžela jsem hned do sprchy a sáček nalepila znovu. To samé se mi pak stalo ještě asi 3x. Ale brala jsem to tak, že chybami se člověk učí. Výměnu jsem pak perfektně natrénovala a vše šlo samo.

 

I proto jsem založila profil na sociální síti Instagram s názvem stomie_neznamena_konec. Aby se tam kdokoliv, kdo má stomii, mohl podívat a zjistit, na které věci si dát pozor. Aby se mu pak nestávaly ty stejné nehody, jako mně na začátku.

 

Nevyhnul se mi ani Covid-19, který mi opět rozhodil hormony, ale naštěstí mi byla nasazena správná léčba a nyní už se cítím celkem fajn😊. Momentálně se těším na svatbu a na upnuté krásné šaty, pod kterými stomie vůbec není vidět😊.

 

Co vím jistě, je to, že stomie mi zachránila život a dá se s ní žít 😊

Mějte se hezky,

Kristýna

příběh Kristýny - foto stomičky Kristýny

COVID-19

Klikněte zde

Informace získané prostřednictvím cookies používá společnost ConvaTec na lepší porozumění zákazníkům a způsobu jejich interakce s webovou stránkou. Všechny informace jsou anonymní, ale sledují trendy, jako například způsob, kterým se zákazníci pohybují na webové stránce.

Pokračováním prohlížení stránky souhlasíte s používám cookies. Pokud chcete zablokovat používání cookies, pokračujte na instrukce.

Více o používání Cookies na našich stránkách se dozvíte v Politice cookies.