Výživa po operaci

Jaká bude výživa po operaci?

Základním úkolem výživy je dodávat organizmu všechny důležité látky ve správném poměru. Po operaci je nutné nějaký čas dodržovat dietu. Výživu doporučujeme upravit tak, aby bylo sníženo množství potravin způsobujících zažívací potíže, popřípadě je zcela vyřadit. I stomici by měli dodržovat zásady správné výživy jako zdraví lidé. Je však třeba mít na paměti odlišné anatomické poměry ve střevě, které vedou k nutnosti dodržovat specifická stravovací pravidla. Těsně po operaci je složení stravy jiné než v pozdější době. Propustností střevní sliznice dochází ke ztrátám bílkovin, minerálů a vitaminů.

Bílkoviny
Jejich nedostatek způsobuje zhoršené hojení ran, svalovou ochablost, tvorbu dekubitů, sníženou odolnost k infekcím. Hlavními zdroji jsou maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, z rostlinných pak luštěniny.

Tekutiny
K jejich ztrátám dochází v největší míře při průjmech. Nedostatek způsobuje suchost sliznic, pokles krevního tlaku a zrychlení pulsu.

Vitaminy
Ke ztrátám vitaminů dochází při průjmech. Tělo je neumí samo vytvářet a je odkázáno na jejich přísun potravou. Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v těle ukládají a vytvářejí tak určitou zásobu. Vitaminy rozpustné ve vodě tělo neukládá (kromě vitaminu B12) a proto je nutné dodávat je průběžně.

Minerální látky

Vápník je hlavní stavební hmotou pro kosti a zuby, důležitou roli hraje při činnosti buněk a srážení krve, podporuje dobrou práci nervů a svalů. Ztráty vedou k osteoporóze, křečím, arytmii. Zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, vysoké procento obsahuje mák a sardinky.
Draslík spolu se sodíkem slouží k udržování rovnováhy tekutin a elektrolytů v buňkách a tkáních, reguluje krevní tlak, udržuje srdeční rytmus. Ztráty vedou k otokům, zvýšenému krevnímu tlaku, únavě, nervozitě. Je obsažen v zelenině, bramborách a v čerstvém i sušeném ovoci.

Hořčík je důležitou složkou kostí, podílí se na přenosu nervových vzruchů a hraje roli při kontrakci svalů. Ztráty způsobují tetanie, svalové záškuby, svalovou slabost, arytmii. Je obsažen v zelenině, citrónech, kukuřici, fících, jablkách.

V OBDOBÍ PO OPERACI VOLÍME BEZEZBYTKOVOU STRAVU

Technologická úprava
Při přípravě jídel používáme vaření, dušení, pečení bez tuku pod poklicí, aby se netvořila kůrka. Maso nejprve zbavíme viditelných, nestravitelných zbytků, opečeme nasucho, podlijeme netučným vývarem nebo vodou a přikryté dusíme nebo pečeme. Šťávu či omáčku na maso zahustíme moukou, na sucho opraženou a rozmíchanou ve vodě. Šťávy nerestujeme, ani nepoužíváme jíšku. Do hotového pokrmu přidáme čerstvé nepřepálené máslo. Vyvarujeme se smažení, pečení na tuku a přidávání jíšky. Jídlo podáváme v klidném prostředí, raději v menších porcích (5–6x denně) ani horké, ani studené. Pro úpravu mikrobiální střevní rovnováhy použijeme probiotika (například Bifidobacterium bifidum, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei), která chrání zažívací trakt, snižují hladinu cholesterolu, působí proti infekci a harmonizují zažívání po antibiotické léčbě (jogurty, jogurtová mléka, tvarohové sýry). Pokud potřebujete vyšší energii, můžete přidávat dietetické moduly – přípravky zvyšující energii nebo bílkoviny.

Výběr potravin
Strava je přísně individuální – jednoznačné stanovisko při výběru jídel nelze určit.

• Pečivo: suchary, veka, rohlíky netučné, piškoty, starší vánočka.
• Mléko a mléčné výrobky: mléko nepodáváme jako samostatný nápoj. Pokud snášíte mléčné výrobky, používejte nízkotučné sýry, krájený sýr, netučný tvaroh, nízkotučný bílý jogurt s živou kulturou.
• Polévky: vývary z hovězího nebo drůbežího masa, ze kterého odstraníme viditelný tuk, doplníme rýží, těstovinou, kapáním. Polévky obilninové, lisované bramborové, zeleninové, žemlové.
• Maso: libové hovězí, vepřové, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, filé, kapr, šunka, také klokaní, pštrosí, losos, treska.
• Přílohy: dušená rýže, těstoviny, jemný knedlík, bramborová kaše.
• Omáčky: rajská, koprová (při snášenlivosti mléka), dietní svíčková s prolisovanou zeleninou.
• Tuky: čerstvé máslo na pečivo nebo na omaštění pokrmu, olivový olej.
• Vejce: jako samostatný pokrm nepodáváme, k přípravě jídel používejte celá vejce v menším množství.
• Ovoce: výběr je velmi úzký, ze syrových druhů můžeme podat pouze zralé banány. Jablka, broskve a meruňky zbavíme jader a slupek, dusíme a prolisujeme.
• Zelenina: nepoužíváme syrovou, nejvhodnější je vařená mrkev, jemně nastrouhaná nebo rozmixovaná. Celer, petržel, špenát, hlávkový salát jemně krájený.
• Koření: pokrmy mírně solíme, kořeníme jemně mletým kmínem nebo vývarem z kmínu, koprem, petrželovou natí, vanilkou, citrónovou šťávou. K ochucení jídel je možné použít kořenící přípravky Vegi-vegi a Family-vegi. Vhodné koření a bylinky: bazalka, dobromysl (oregáno), fenykl, kmín, koriandr, majoránka, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, petrželka, pomerančová kůra, puškvorec, rozmarýn, saturejka, tymián, muškátový oříšek, paprika sladká, skořice.
• Pro zastření chuti a vůně některého jídla můžeme použít i výraznější koření (např. do pomazánek dáme česnek, hořčici, kyselou okurku, kečup, cibuli, citrónovou šťávu apod.)
• Moučníky: podáváme v omezeném množství, nepoužíváme těžké, máslové krémy. Vhodné jsou piškotová roláda s džemem, piškotová bublanina s meruňkami, piškot s citrónovou polevou, bílkový chlebíček, ovocné řezy se želatinou, ovocný kysel, při snášenlivosti mléka vanilkový krém, bílková pěna šlehaná s džemem, tvarohový krém šlehaný s džemem, sněhové pečivo.

Dietní opatření pro pacienty s komplikacemi na GIT (trávicím traktu) při/po chemoterapii
Proděláváte nebo jste již prodělali náročnou léčbu, která může být doprovázena různými komplikacemi způsobenými poškozením některé z částí zažívacího traktu. V dutině ústní může docházet ke změnám vnímání chuti, k polykacím obtížím, bolestem v ústech, k suchosti sliznic. Na oslabené sliznici střeva mohou vznikat záněty, docházet může k malabsorpcím (poruchám vstřebávání živin), průjmům nebo naopak k zácpě.

Doporučení při nechutenství

• volný, neškrtící oděv
• vyhýbat se „pachům z kuchyně“
• individuální výběr pokrmů
• podávat častěji malé porce pokrmů
• lehce stravitelné, nedráždivé pokrmy,
• nepodávat: tučné potraviny a pokrmy, smažené pokrmy, koncentrované pokrmy, příliš horké pokrmy a nápoje u dětí se snažíme nazdobit talíř, vytvořit
• různé tvary např. zvířátek
• jídlo konzumuje celá rodina
• vyhýbáme se výrazům, které od jídla odrazují
• před hlavními jídly nepodáváme nic, co by způsobilo zasycení
• v těchto případech se doporučuje pikantnější pestrá strava (výjimka potvrzuje pravidlo), aby jídlo mělo výraznější chuť (čichové a chuťové buňky jsou v tomto období poškozeny)
• po jídle odpočívat v polosedě
• nápoje mezi jídly a bez CO2
• žaludeční nevolnost zmírňuje: „vyprchaná“ cola po lžičkách, neperlivá voda s citrusy, led v nápojích, slané netučné crackery
• při změnách chuti je vhodné čistit častěji zuby, vyplachovat ústa, zvýraznit chuť kořením
• chvála bílkovinám, pozor na volné sacharidy
• plnohodnotná náhrada masa = tvrdý sýr
• kvalitní náhrada masa = vejce, měkké sýry, tvaroh, pudink, mléčné dezerty, mléko

Co je parenterální výživa?
Parenterální výživa je umělá výživa, která je podávána přímo do oběhu, obvykle do žil. Podává se pouze tehdy, pokud nemocný není schopen přijímat stravu a netoleruje výživu enterální. Obsahuje glukózu, bílkoviny, tuky, minerály a vitaminy.

Co je enterální výživa?
Enterální výživa je umělá výživa, která je určena pro podání do zažívacího traktu. Výhodou je šetrnost pro pacienta. Zlepšuje funkci střevní stěny. Podává se sondou (tenká trubička zavedená nosem do žaludku nebo do tenkého střeva). Může se podávat i ústy, popíjením, jako doplněk stravy. V současné době je na trhu mnoho výrobků s rozsáhlou škálou příchutí. Jako doplněk stravy doma doporučujeme vychladit a popíjet mezi jednotlivými jídly.

Co je vláknina a jak je důležitá v našem jídelníčku?
Vlákninu dělíme na rozpustnou ve vodě, ta je obsažena v ovoci, a jejím zástupcem je pektin. Dále pak na vlákninu nerozpustnou, která váže vodu jen velmi málo a ta je obsažena v luštěninách a celozrnném pečivu. V klidové fázi po rekonvalescenci je vhodné postupně potraviny s vyšším obsahem vlákniny opět zařazovat do jídelního lístku, protože má mnoho pozitivních účinků:

• Zpomaluje vstřebávání a trávení.
• Snižuje hladinu tuku v krvi.
• Snižuje krevní tlak.
• Snižuje riziko rakoviny tlustého střeva.
• Velice pozitivně působí proti zácpě i proti průjmu.

Doporučená denní dávka je 20–40 g. Rozpustnou vlákninu můžeme zakoupit i v lékárně jako výživový doplněk.

Pitný režim
Doporučuje se pít dostatek tekutin (2–2,5 l denně). Je vhodné oddělit pití od konzumace tuhé stravy. Vhodné jsou čaje, minerálky bez bublinek, slabé ovocné šťávy ředěné vodou, mrkvová šťáva. Pozor – nedostatek tekutin může přivodit zácpu nebo ucpání stomie.

Výživa v klidovém období
Po odeznění komplikací, pokud se budete cítit dobře, není striktní omezení ve výběru potravin. Váš energetický a biologický příjem musí zabezpečit fyzickou aktivitu. Pokud máte sklony k nadváze, upravte příjem stravy vhodným výběrem, množstvím a úpravou potravin. Stravování je zcela individuální, každý si musí vytipovat vhodné potraviny. Zpočátku je dobré opatrně ochutnat nově zařazené jídlo a poznamenat si druh, množství a zkušenosti s ním. Jedno jídlo nemusí vyhovovat dvěma různým lidem.

Když Vás trápí tvorba plynů…
Pokud máte potíže s plynatostí, omezte následující potraviny: nápoje s kofeinem (čaj, cola, káva), nápoje s bublinkami, pivo, květák, kedluben, česnek, chřest, pažitku, cibuli, zelí, reveň, čerstvé ovoce – zejména hrušky, ořechy, vejce, vaječné výrobky, majonézu, ryby, uzené maso, houby, živočišné tuky, ostré koření.
Do jídelníčku naopak zařaďte potraviny, které tvorbu plynu potlačují: borůvky, brusinky, petržel, hlávkový salát, špenát, jogurty, kyselá jablka. Kromě vyjmenovaných potravin může tvorbu plynů vyvolat i spolykaný vzduch při rychlém jídle, hladovění, nedostatek pohybu, špatné kousání. Také celozrnné potraviny u někoho způsobují nadýmání, vhodné je různé druhy vyzkoušet. Při potížích s nadýmáním zkuste natáhnout nohy a masírovat břicho.

Co je dobré vědět
Potraviny projímavé: alkoholické nápoje, pivo, sušené švestky, fíky, čerstvé ovoce, ovocné šťávy (mimo borůvek), reveň, zelí (i kysané), cibule, káva, mléko, ovesná kaše, nápoje s bublinkami, ostré koření, hovězí bujón, lněné semínko (drcené), nehlazená rýže, sladký mošt, hrozny, celozrnný chléb, pšeničné otruby, ledová voda, cukr.
Potraviny spíše stavějící: strouhaná jablka se slupkou, banány, borůvky, rozinky, brambory, kukuřice, ovesné vločky.